kůň Kinský
Když bůh stvořil koně, řekl nádhernému zvířeti:
„Tobě rovného jsem neudělal. Všechny poklady Světa leží mezi tvýma očima.“
(neznámý autor)
„Kůň velmi ušlechtilé a harmonické tělesné stavby, s jemnou, ušlechtilou hlavou a výrazným okem.
Charakterní, živého temperamentu s prostorným elastickým pohybem. V barvě oranžové, v odrazu slunce s kobaltovým leskem v kontrastu se zářivě bílou hřívou a ohonem.“
I takto bychom mohli popsat zlatý poklad z 19. století, kterým dozajista kůň Kinský je.
Historie
Původ plemene je úzce spjat s chlumeckou větví rodu Kinských, zejména pak s Oktaviánem hrabětem Kinským, jakožto zakladatelem chovu těchto ušlechtilých koní. Sídlem pánů panství byl zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou.
Zámek Karlova Korunu – současnost
Oktavián hrabě Kinský (1813-1896) patřil ve své době mezi uznávané jezdce a znalce koní. Byl také vášnivým příznivcem parforsních honů po anglickém stylu a pořadatelem prvních dostihů v Čechách podle anglických pravidel.
Chlumecké panství zdědil v roce 1831 po smrti svého otce Leopolda, byl ale nezletilý a správa panství tak připadla na jeho strýce hraběte Putaniho. Ten však panství nevalně vedl, což přimělo Oktaviána nechat se předčasně uznat za plnoletého a správu panství převzít.
Na chlumeckém panství se koně chovali již od 18. století, ale v době, kdy správu panství převzal mladý Oktavián, byl tento chov zanedbaný. Ve svých devatenácti letech nechal vystavět dvůr Ostrov a zaměřil se na chov anglických plnokrevníků, který podpořil dovozem vynikajících koní z Anglie. Začal vést dle vzoru anglického plnokrevníka také vlastní plemennou knihu.
Hřebčín Ostrov – současnost
Oktavián byl nejen vynikajících jezdcem, ale také velkým příznivcem parforsních honů po anglickém způsobu. První takovýto hon v Čechách pořádal na svém panství v roce 1836. Pro tento účel dovezl v Anglii zakoupenou smečku honebních strakatých psů v počtu 32 kusů. Parforsní hony pak pořádal pravidelně na svém panství, stejně tak jako jezdecké závody ve stylu steeplechase. Jako první také v Čechách uspořádal dostihy podle anglických pravidel a později v roce 1974 stál také u zrodu našeho nejprestižnějšího dostihu Velké pardubické (5.11.1874).
Jeho jezdecké umění spolu se znalostmi a vášní pro koně, ale také s jeho možnostmi a společenským postavením vyústilo v založení vlastního chovu chlumeckých žluťáků a plaváků, kteří měli být kvalitními a ušlechtilými koňmi zejména pro účely parforsních honů. Impuls k založení takovéhoto chovu přišel ze strany vídeňského Jockey clubu, který odmítl zapsat do plemenné knihy anglického plnokrevníka klisnu Themby II žlutého zbarvení, které označil za nestandardní. Syn Themby II hřebec Ceasar, po plnokrevném Prici Djalmaovi, předával svým potomkům nejen výkonnost a konstituční tvrdost, ale často i své žluté zbarvení, čímž vytvořil základ pro chov koně Kinského. Z tohoto chovu vzešla také řada vítězů dostihů, včetně Velké pardubické, koně plavého a žlutého zbarvení však byli hlavními představiteli chlumeckého chovu.
Chov koní Kinských je tedy založen na plemeni anglického plnokrevníka (A1/1), jehož chov vznikal v Anglii na základě poptávky po rychlých koních již v 18. století. Za hřebce zakladatele A1/1 jsou považování především tři hřebci orientálního původu: Byerley Turk, Darley Arabian a Godolphin Barb/Arabian. V roce 1808 pak byla plemenná kniha anglického plnokrevníka uzavřena, a od té doby může do ním být zapsán pouze potomek rodičů, kteří jsou již v plemenné knize zapsáni. Je tedy zřejmé, že ušlechtilost koní Kinských, stejně tak A1/1 pochází z orientálních předků.
Chlumecké panství, po skonu bezdětného Oktaviána, převzal v roce 1896 nejprve jeho synovec Zdenko Kinský, který byl též vynikajícím jezdcem a účastníkem řady dostihů.
Zdenko Kinský a jeho 6 dcer
Zdenko Kinský pak novými poměry v podobě pozemkové reformy, zmenšené panství předal v roce 1922 svému nejstaršímu synovi Františkovi. Dalším držitelem panství, nazývaného koňským rájem, se stal v roce 1935 jeho bratr a nejmladší syn Zdeňka Kinského – Zdenko Radslav. I ten patřil mezi vynikající jezdce a pokračovatele chlumeckého chovu koní, byl také prezidentem společensky významného pražského Jockey clubu, založeného v roce 1919.
Velká pardubická
Chlumecký chov žluťáků a plaváků dosáhl od dob svého vzniku mnohých úspěchů i na dostihové dráze. Z chlumeckého chovu pochází 5 vítězů Velké pardubické kterými byl v letech 1897 a 1900 Magyarád, 1899 Sláva, 1931 Pohanka, 1937 žlutá klisna Norma, kterou pro vítězství dovedla vzdálená neteř Zdenka Radslava Kinského Lata Brandisová. Posledním vítězem VP s chlumeckými předky se v roce 1966 Nestor.
Marie Immaculata Brandisová
Lata Brandisová byla první ženou, které byl povelen start na Velké pardubické. Tento závod byl v tu dobu především závodem vojenských jezdců a těm se nechtělo soupeřit se ženou. Lata se však do historie nezapsala pouze jako první žena na startu, ale především jako první a dosud jediná žena, která v tomto dostihu dokázala také zvítězit. I když se na start VP postavila mnohokrát, jedině s drobnou žlutou klisnou se dokázala v těžkém dostihu prosadit. Poprvé startovala s Normou ve VP v roce 1933, kdy, k údivu všech, doběhly do cíle VP na třetím místě, o rok později v roce 1934 si vedly ještě lépe a do cíle doběhly druhé. V roce 1935 po pádu Lata opět nasedla, ale dostih dokončila až na pátém místě. V následujícím roce 1936 se majitel koně Zdenko Radslav Kinský rozhodl svěřit Normu ve VP jezdci Pogliagovi, který dovedl Normu do cíle až jako čtvrtou.
Pak přišel rok 1937. Němci již několik let prosazovali germánskou nadřazenost a sportovní klání byla v tu dobu spíše jakýmsi předbojištěm mezi demokracií a fašismem. Čeští vlastenci si proto i u VP přáli vítězství českého jezdce, obzvláště když v předchozích letech zde triumfovali němečtí a rakouští jezdci. Klisna Norma již měla jít do chovu a hrabě Zdenko Radslav se bál jejího zranění. Nakonec se však nechal Latou přesvědčit, což byl počátek fenomenálního úspěchu. V tak bouřlivém roce, po sedmi letech, kdy jako poslední Čech zvítězil ve VP Rudolf Popler, doběhl do cíle opět český jezdec, na koni českého chovu a navíc v sedle s ženou. Ovace neměly konce a Lata s Normou se tak nesmazatelně zapsaly nejen do historie VP, ale též do předválečné historie Československa.
Poslední start Laty ve VP 1947 s Othellem
Lata Brandisová v pozdním věku
Současnost
Období druhé světové války strávilo chlumecké panství pod nucenou německou správou, stejně tak období komunistického režimu, kdy byl veškerý majetek Kinských znárodněn. Z hřebčína Ostrov se stal národní podnik, jehož činnost byla pro chlumecký chov katastrofální a hrozil jeho zánik.
Obnovu chovu se chlumečtí žluťáci a plaváci dočkali až na počátku devadesátých let 20. století, kdy skupina nadšenců vyhledávala a vykupovala potomky chlumeckých koní od restituentů. V roce 1997 se jim podařila obnova plemene doté míry, že bylo uznáno jako samostatný ráz „Kinský“ pod plemenem českého teplokrevníka a to do roku 2005, kdy byl kůň Kinský Ministerstvem zemědělství uznán jako samostatné plemeno.
V současné době je vedena jedna plemenná kniha hřebců a tři plemenné knihy pro klisny: hlavní (HPK), plemenná (PK) a pomocná (PPK). Cílem chovu je pak harmonizovaný kůň se zachovaným podílem původních genů koní Kinských a rozšíření genu pro žluté zbarvení.
Barney Kinský
Chov plemene je založen na hlavních rodinách koní Kinských, kterými jsou:
Rodina N – založená polokrevnou klisnou Nancy (Norma – vítězka Velké pardubické)
Rodina J – založená polokrevnou klisnou Hero I a pokračující klisnou Jitřenka po Przedswit III
Rodina Č – založená klisnou VČ 391 Čita po Cesar
Rodina M – založená plavou klisnou Jiskra – rodina později označována M
Rodina O – založená na plnokrevné klisně Queen of Haerts – rodina silně ovlivněná polokrevným
kmenem Furioso
Nicolas Kinský
Posuzované žádoucí znaky plemene (Svaz chovatelů koní Kinských) :
Plemenný typ a pohlavní výraz: Ušlechtilý sportovní kůň středního rámce, suché klouby, dobře osvalený, s dobře vyjádřeným pohlavním výrazem.
Stavba těla: Korektní a harmonická stavba bez větších vad.
Rámec: Středně velký, kratší obdélníkový.
Hlava: Suchá, ušlechtilá s výrazným okem a s dobře utvářenou elastickou hubou.
Krk: Středně dlouhý, dobře osvalený, středně vysoko nasazený (téměř pravoúhle na plec), mírně klenutý, lehce a pravidelně ohebný mezi hlavou a kohoutkem.
Hřbet: Přiměřeně dlouhý, výrazný kohoutek plynule přecházející v pevný, středně dlouhý, ale pružný hřbet, který pokračuje na pevná, dobře vázaná bedra.
Přední končetiny: Dlouhá šikmá lopatka s dobře osvalenou plecí, pravidelný postoj, suché výrazné klouby, přední holeň kratší, nemá přesahovat 2/3 předrámí, středně dlouhá spěnka v úhlu 45° – 50°, kopyto pravidelné, prostorné, s kvalitní rohovinou.
Zadní končetiny: Pravidelný postoj, silné svalnaté stehno, mírně skloněná dlouhá záď, široké silné koleno, suché dobře zaúhlené (140°-150°) široké hlezno, spěnka a kopyto tvoří dvě stejné poloviny z celkové délky a úhel spěnky svírá 50°-55° se zemí.
Pravidelnost pohybu: Zepředu a zezadu pozorovaný pohyb končetin přímý v jedné rovné linii.
Krok: Čtyřtaktní, končetiny se pohybují pravidelně, lehce energicky vyšlapují s přešlapem zadních stop před přední.
Klus – kmih a elasticita: Dvoutaktní chod, prostorným, elastický, výrazný posun zádě se zapojením hřbetního svalstva, přední plec je dobře uvolněná.
Cval: Třítaktní, elastický, energický, s dobrým posunem zádě, s pružným hleznem.
Skok ve volnosti: S chutí skákající pozorný kůň, soustředěný, s energickým rychlým odrazem, vyklenutým hřbetem a krkem (skokový luk), s výrazným pohybem kohoutku nahoru, pružným hřbetem a otevřením úhlu v hleznech.
Výcvik: Charakterní kůň, dobře se chovající ve stáji i pod sedlem, nedělající vážné problémy při ošetřování, korekturách, kování a veterinárních zákrocích, je živého temperamentu, tvrdé konstituce, dobře krmitelný a učenlivý.
Jezditelnost: Uvolněný, prostupný a ohebný kůň, pohybující se v dobré rovnováze, soustředěný na jezdcovy pomůcky a ochotně je přijímací, pružný, schopný udržovat takt.
Skoková zkouška pod sedlem: Ochotný kůň překonávající překážky dobrým stylem a s přiměřeným respektem, pravidelně a uvolněně se pohybuje mezi překážkami při nájezdech i po doskoku, je dobře ovladatelný.
Tělesné míry:
Výška v kohoutku hůlková (KVH): klisny 159-166 cm, hřebci 162-168 cm,
Obvod holeně: klisny 19,5-21,5 cm, hřebci 20,5-22.0 cm.
